17.00h - karneval, ukázka Agility, soutěže pro předškolní děti, kvízy pro všechny, hlavolamy, malování, občerstvení pro každého 

• Karneval neboli masopust je v původním smyslu „opuštění masa“ (slovo karneval pochází nejspíš z
  italského carne levare, „dát pryč maso“), tedy začátek postního období před Velikonocemi. Začíná 6. ledna a končí na Popeleční středu. Někdy to jsou poslední dny před koncem karnevalu, kdy lidé organizují různé hlučné výstupy, zábavy a parády. Lidově též fašank. V současném slova smyslu jde o taneční zábavy, hýření, lidové zábavy v maskách, maškarní bály. Nejznámějším tanečním karnevalem ve světě
  je karneval v Rio de Janeiru, dalším známým je v Santa Cruz de Tenerife.

• Pirát (z fr. pirate, řec. peiratés, lupič, pirát) je původně námořní lupič. Námořní lupiči byli známi už ve starověku, pirátství se však velmi rozšířilo v době kolonizace, kdy obchodní lodi přivážely
  z Ameriky do Španělska drahé kovy a jiné bohatství. V Západní Indii 17. století se pirátům říkalobukanýři (buccaneers), což byli původně francouzští lovci, kteří se stali piráty. Slovo pochází z boucan, dřevěná obruba užívaná pro uzení masa (jinde zvaná barbacoa).

• „Privatýrství“ nebo „korzárství“ bylo pirátství, ale s povolením vlády nebo panovníka zajímat obchodní lodě, které patřily k nepřátelskému národu. Korzárství se vyskytovalo ve středomoří, zejména
  mezi Tureckem a Maltou, nejslavnějším korzárem byl Sir Francis Drake a Anglie byla největší
  zemí podporující privatýrství. Oprávnění (tzv. letter of marque - "kaperský list", "korzárský patent") zajmout občany cizího státu a zabavit jejich zboží znamenalo, že země, jež pověření vydala, to nepovažovala za pirátství. Teprve roku 1854 se sedm zemí v Paříži dohodlo na zákazu takových pověření a další národy následovaly v dohodě v Haagu.

• Inteligence (z lat. inter-legere, rozlišovat, poznávat, chápat) je rozumová schopnost řešit nově vzniklé nebo obtížné situace, učit se ze zkušeností či se přizpůsobit novým okolnostem. Je podmíněna schopností správného určení podstatných souvislostí a vztahů, pomocí nichž řešíme nové problémy a orientujeme se v nastalých situacích. Je z části geneticky podmíněná, ale můžeme ji rozvíjet získáváním zkušeností a procvičováním modelových situací.

• Na to, jak jedinec s jakoukoliv výškou IQ dovede své schopnosti využívat, (jak se učí, reaguje, ...) mají velký vliv mimoschopnostní faktory, které tvoří nechuť, motivace, zájmy, kladný či záporný postoj k náplni učiva. Jedinec s nadprůměrným IQ může mít v práci či škole horší výsledky, protože není nic, pro co by se snažil plně využít svých schopností. Respektive neví, proč nebo jak je plně využít. Roli v možnosti využití inteligence hraje i příležitost.