Tomáš Šolc - malíř a herec

Rate this item
(5 votes)
by on 01/03/13

 

Výstava obrazů od 17.6. - 31.7.2013

Vernisáž se konala v pondělí 17.6.. 2013 v 18h v naší galerii.

... Když jsme se před mnoha desetiletími protnuli v Ostravě – tam jsme dělali spolu dost – poznal jsem, jak je to teplokrevný člověk. To je vzácná vlastnost – mám ji rád ... – A jaký je "hravec"! Když herec není hravec, tak je napůl mrtvý. Jeden klasik kolem divadla řekl: "Buďte jako děti, jinak nevejdete do království hereckého nebeského!". Herec má mít tuto vlastnost – tuto mohutnost ... !


.... A tam jsem okamžitě zavětřil ( my byli od sebe vzdáleni pár let – já jsem tam byl čerstvý, Tomáš taky ), že toto je ten typ, co mám velmi rád ... Už tehdy a nadosmrti – hravci ! A když jsem před 12 lety na pražské výstavě zahlédl, jak ten hravec je hravý i v tom, jak maluje a kreslí, tak se mi ten jeho zvláštní portrét docelil. A proto jsem rád přišel po 12 letech na další etapu jeho práce ...

/ ... /

On je ... Velekněz erotický ... ! To není zadarmo ! On má vztah k ženám ... a o tom chci s vámi zameditovat ...

Mně se líbilo celé to naladění dneska večer ... Taky se mi líbila jedna něžná věta: "Každé ženě růži ..." Ta pocta ! Já jsem feminista – já tu poctu sdílím, dokonce si myslím, že nemáme už právo vládnout ! Jako muži jsme prohráli svá tisíciletí ... Svět není v dobrém stavu – a vládneme my !

Tak si myslím, že je to znovu na ženách ... ! Vzpomeňte také z dějin – tady už byl matriarchát ! Ženy už vládly ! A dovedly ! A myslím, že svět byl v lepším stavu ! / ..... / ... Jana z Arcu – měla 17-18 let ... porazila Anglii a vládla Francii ! Královna Alžběta – za Shakespeara – gigantická vládkyně, která 33 let odolávala vládě ! Isabella, která vyslala Columba ... ! Naše Marie Terezie ! Nebo výtečná Kristina Švédská, která – když zjistila, že vládnutí je blbost a nuda – odešla do Říma a do Francie a dělala tam kunshistorii !

My muži jsme racionální a vládneme rozumem. Ony myslí a vládnou srdcem .... / ... / Tato civilizace se mi zdá bolavá, protože je přeracionálnělá – a řeším to v duchu tím, že by měly vládnout ony ... !

Když se zamyslíte, že udělat živou bytost čarou v tomhle minimalistickém projevu, jak je to nesnadné ! – On nemá barvu ... On nemůže mluvit dalšími atributy ! On linií vytvoří úchvat ženského těla a modlitbu k němu ... ! Takže jeho "žena-Velekněžka" – to je hluboký, profesionální, velmi sofistikovaný výkon výtvarný, který obdivuji delší dobu. A přeji mu – i jeho okolí, protože tato teplokrevná hravcová bytost to bude dělat dál, tak jako dělala herectví, tak, jak píše verše – aby se mu v tom dařilo ... ! To mu ze srdce přeji ... Ať žijí ženy ... a Tomáš ...!

prof. Miloš Horanský, režisér, básník a pedagog 

/ Výňatky ze zahajovací řeči na vernisáži v Hifi-klubu, Plzeň, 11.11.2009 /

Nekreslím jen akty, ale také portréty

„Zachytit tužkou, uhlem nebo akvarelem ženskou emoci nebo chcete–li touhu po krásné ženě, která stojí přede mnou v kuželu světla před stojanem, je něco, jako kdybyste říkal: Miluji tě. Jak jsi krásná!“ hledá dvaasedmdesátiletý herec a malíř slova pro svůj vztah ke kresbě ženského aktu. Atmosféru v ateliéru přirovnává s poetickou nadsázkou k dýmu vonné tyčinky. „Jsem zkrátka Štír,“ vysvětluje a krčí rameny, že se mu krásné ženy prostě líbí stále…

„Snad mám dar stvořit také dobrý portrét. Rád bych se věnoval i portrétům, ale teď nemám čas. A tento žánr si žádá více času, neboť z tváře musí vyzařovat něco podstatného z osobnosti člověka, který chce být navíc k poznání. V aktu se někdy podaří za chvíli vystihnout několika čarami linie tak, že já i modelka jsme spokojeni,“ vysvětluje. Jako známý autor ženských aktů je možná trochu neprávem ztotožňován pouze s nimi.

Mám rád rozhlas i filmy Filipa Renče

Ač z činohry Divadla J. K. Tyla v Plzni po třiatřiceti letech v roce 1998 odešel, dodnes se považuje za herce. Má o důvod víc, neboť pochází z rozvětvené herecké dynastie. Jeho dědeček s babičkou, tatínek František Šolc, maminka, strýcové, teta a čtyři sestry, všichni hráli profesionálně divadlo. „Mně už divadlo nechybí,“ říká však Tomáš Šolc. „Bralo mi čas pro mé další lásky, ale také šťastné večery s oběma dětmi. Teď přišla doba, kdy jsou mně umožněny. Především malování. Ale nedám dopustit ani na rozhlas, který pro mne vždycky znamenal mnoho i proto, že jsem mohl být víc sám sebou než na jevišti. Mám radost i ze sebemenší filmové role,“ shrnuje herec, který právě dotočil s režisérem Filipem Renčem film Zrozen bez porodu, kde se popasoval s hezkou rolí záhadného matrikáře. „Jsem rád, že si na mne občas tento režisér vzpomene, protože i já ctím jeho,“ říká o svém vztahu k režiséru Renčovi. „Poprvé mne obsadil do jediné mé televizní reklamy, později do Války barev a s malou rolí hostinského na mne myslel i do filmu Hlídač č. 47, který sbírá ve světě jedno ocenění za druhým,“ chválí si své natáčení z poslední doby.

Lazebník sibiřský a Elizabeth Spriggs

Ale nejspíš největší zážitek – a nejen v hranicích filmu – zažil se slavným snímkem Lazebník sibiřský. „Oscarový režisér Nikita Michalkov natáčel tento film také na Barrandově a i pro komparz si přál výhradně profesionální herce. Z dvousethlavého davu si mne dokonce světoznámý gospodin režisér vybral i pro roli komorníka hraběnky, kterou hrála věhlasná anglická herečka Elizabeth Spriggs. Natočili jsme i dialog, ale ten nakonec ve střižně z filmu vypadl, takže z role zbyla opravdu jen rolička, ale myslím, že vtipná. Jsem za ni rád a zejména za setkání s velkou herečkou a dámou, která tehdy právě slavila narozeniny. Okamžitě jsem telefonoval synovi, aby mi pro ni přivezl co nejkrásnější kytici. A nejkrásnější odměnou pro mne bylo její nadšení, že si na českém Barrandově někdo z komparzu vzpomněl na její narozeniny. Když jsme se v poslední natáčecí den loučili, přinesla mi nádherně tvarovanou skleničku s medem ze svého panství a se svou etiketou. Později jsem se dozvěděl, že jich vozila vždy jen pár po celé Evropě. Zůstává mi na ni jedna z největších hereckých vzpomínek,“ vypráví herec způsobem, ve kterém nezní ani trochu chlouby. Jedině pochopitelná hrdost. Eliza– beth Spriggs neodolatelně zahrála řadu postav i v anglických seriálech Poirot či Vraždy v Midsomeru (tady obzvlášť výrazně zavražděnou Iris Rainbirdovou a její ne– zavražděnou sestru Ursulu Goodingovou).

Plzeňská činohra? Krása i zklamání…

Kresby Tomáše Šolce se nacházejí v soukromých sbírkách v osmi zemích, ale na plzeňské divadlo nezapomíná. „Miloval jsem a dodnes vzpomínám na Merkucia z Romea a Julie, lorda Babberleyho v Charleyově tetě, Vocilku ze Strakonického dudáka, Hadriána z Římsů, Čičikova v Mrtvých duších a zvlášť na patrona Fortunata v Poprasku na laguně. Tím jsem vlastně končil. A možná ještě víc vzpomínám na role, které jsem nehrál,“ zdůrazňuje.

Jak to chápat? „Zní to opět asi pyšně, ale moc jsem si přál hrát Hamleta. Dodnes si myslím, že jsem na tuhle veleroli měl a že mne divadlo v alternaci mohlo obsadit. Místo toho jsem dostal v Hamletovi krásnou roli Laerta, ale ten mi utekl kvůli zranění ramene, takže jsem nakonec hrál hrobníka. Herecká spravedlnost mne však vytrestala za odmítnutí Laerta dřív, než jsem tušil. Na představení se přijeli podívat z Národního divadla a zajímal je právě představitel této postavy…,“ vrací se Tomáš Šolc do let angažmá v plzeňské činohře.

Teď žije výtvarnem a prohání se na kole po lesích. „Jako bych začal objevovat tu druhou, dosud neprobádanou polovinu vesmíru…,“ říká.

Plzeňský deník, autor: Petr Dvořák

 Studia

 

1954 – 56       

Výtvarná škola prof. Jindřicha Schenka v Táboře

 

1957

maturita na Vyšší průmyslové škole strojnické v Sezimově Ústí

 

1957 – 61

Janáčkova akademie múzických umění v Brně – obor herectví


Ocenění 

 

1997

Cena Masarykovy akademie umění Praha za uměleckou tvůrčí činnost

 

1997

Cena Rudolfa II. za uměleckou a kulturní činnost, udělená rudolfinským kabinetem Masarykovy akademie umění Praha

 

 

 

Sféra divadelní

 

 

1967

Cena Divadelních novin pro mladé herce do 30 let - Nominace

 

 

Sféra sportovní


 

 

 

 

1957

Akademický přeborník Brna v lehké atletice - 200 m překážek

 

1957

Akademický přeborník Moravy v lehké atletice - 200 m překážek

 

1957

Akademický přebor ČSR - 3. místo ve štafetě 4 x 100 m s družstvem Univerzity Brno


Divadelní angažmá 

 

1961/64          

Státní divadlo Ostrava

 

1964/65

Východočeské divadlo Pardubice

 

1965/98

Divadlo J.K.Tyla v Plzni

 

Read 3720 times Last modified on neděle, 11 srpen 2013 14:13
Published in Výstavy