Americká fotografka Margery B.Franklin přijela z NY a osobně se zúčastnila vernisáže v pátek 30.května 2014 a zahájení své výstavy v Plzni. Zveme Vás na výstavu fotografií "Neobvyklý New York".
Otevřeno je každé pondělí od 15h - 19h až do konce května, jiný termín je možné po dohodě osobně domluvit - napište nám a my se Vám ozveme
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
ZDE si můžete prohlédnout fotografie ze zahájení VERNISÁŽE http://www.artefacta.cz/index.php/galerie/fotogalerie/category/16-vernisaz-margery-bodansky-franklin
FB událost ZDE: https://www.facebook.com/events/246820695518803/
Cílem této výstavy je představit odlišný pohled na město New York od toho, který může vidět běžný turista. Margery B. Franklinová ke svým fotografiím přistupuje podobným způsobem jako význačný americký fotograf Walker Evans a který sám nazval jako „lyrický dokument“.
Margery Bodansky Franklin se narodila a vyrůstala v New York City. Naučila se fotografovat během svých studií na střední škole a následně studovala s Josefem Breitenbachem – význačným fotografem a učitelem. Avšak Franklinová se věnovala kariéře v akademické psychologii a stala se profesorkou psychologie, mezi jinými předměty učila kurzy psychologie umění. Po mnoho let dodávala fotografie dětí při hře do publikací školy zatímco pokračovala ve své roli rodinného fotografa, kterou si sama ustanovila. Krátce předtím, než odešla z akademie do důchodu, Franklinová začala s novými liniemi práce ve fotografii, ve kterých pokračuje. Původně vytrénovaná černobílým stříbrným tiskem následně objevila alternativní procesy jako transfer obrázku, cyanotype a Van Dyke. Nyní nachází výdobytky Photoshopu k uspokojení pro kreativní vysokou kvalitu digitálních tisků. Franklinová měla osm sólo výstav a participovala na mnoha skupinových výstavách. Je členem Soho Gallery v New York City.
Slovo umělkyně:
"Mou práci spojuje téma, které většinou plní fotografické práce: fotografie jako reprezentace napůl zapomenuté minulosti, paměti samotné. V mé práci je reprezentace přímá, ale i metaforická – realizovaná v obrázcích opuštěných struktur, rozpadajících se povrchů, ošumtělých předmětů. Vážím si přírody, ale nefotografuji ji – zajímám se o scény, struktury a předměty, které manifestují lidskou přítomnost, nyní nepřítomnou, ale zanechávající svou stopu. Často jsem tak zavedena do aktuální historie míst a předmětů, které fotografuji, jako v mém výzkumu ohledně nyní nefunkčních cihelen na řece Hudson. Usiluji o to dělat takové obrazy, které mohou samy stát jako vizuální kompozice. Předtím, než jsem se setkala s prací významného amerického fotografa Walkera Evanse, našla jsem se už ve fotografování budov a dalších struktur přednostně z frontálního pohledu. To nebylo vědomé rozhodnutí, ale možná bylo vedené mým zájmem o vzor v dvoudimenzionálním povrchu fotografického tisku. Přestože nyní pracuji převážně v barvě, mohu se vracet k černobílé, která se zdá, že vyvolává větší pozornost soustředěnou na vzor povrchu než barevné obrázky. V řeči termínů typů aspiruji na „lyrickou dokumentaci“. Těmito slovy charakterizoval svou práci Evans, který usiloval zachytit koalescenci dokumentování / poukázání na to, co tam je (subjektivní postoj fotografa), a na to, co evokuje obraz – subjektivní, emocionální asociace, které se mohou variovat člověk od člověka, ale jsou esenciálně dodávány do zážitku pozorování obrázku."
http://www.margeryfranklin.com
Datum vernisáže a zahájení výstavy bylo mimo jiné vybráno v den, na který je vyhlášený Svátek sousedů - 30. 5.
Svátek sousedů je krásným nápadem, dotaženým k realizaci. Tento svátek si prosadil roku 1999 Atanase Périfan a Den sousedů má sloužit k utužování vztahů se spolubydlícími a sousedy.Chtěl, aby se sousedé setkávali nejen kvůli praktickým problémům, ale aby si také společně užili příjemný den. Ve Francii proběhl první Svátek sousedů v roce 1999, v roce 2005 se slavil už v 377 evropských městech za účasti 4,5 milionu lidí. Od té doby se tato tradice rozrostla do mnoha dalších evropských zemí.