Výstava obrazů od 13.12.2012 - 12.3.2013
Zpěvačka Vladivojna La Chia je svěžím vánkem domácí hudební scény, ale umí být i vichřicí. S kapelou Banana vystupovala v červené paruce, zpívala nesrozumitelnou vlastní řečí a metala kotrmelce. Do širšího povědomí se možná dostala jako autorka hudby k Hřebejkově filmu Nevinnost.
* Narodila se 3.7. 1983 v Ostravě. Po otci si říká Vladivojna. Její maminka má italské předky, od nichž si vypůjčila příjmení.
* První desku vydala v roce 2001 s dívčí skupinou Kočičí číči. Rockovou skupinu Banana spoluzaložila o rok později. S ní vydala tři alba: Banana, Trip a Jungle.
* Vystudovala v ateliéru intermediálních forem na fakultě výtvarné tvorby Ostravské univerzity v roce 2007.
* Její sólové album Tajemství Lotopu vyšlo v roce 2009.
* Složila a nahrála hudbu pro film Jana Hřebejka Nevinnost (2011), vyšel i stejnojmenný soundtrack.
* Kreslí a také píše povídky a bajky. Má svůj pořad na ČRo3 Vltava
Zpíváte, ale vystudovala jste grafiku.
Spíš jsem se při studiích zamilovala do malby. Období chlupatých chlapů vystřídaly něžné ženy a potom hermafrodité. Teď mám rozkreslený cyklus bezstarostných obrázků a kreslím všechno.
Proč jste kreslila zrovna chlupaté chlapy?
To bylo tak do sedmnácti, když jsem se vnitřně cítila být kluk. V osmnácti se to otočilo a začala jsem být ráda, že jsem žena, byla jsem taková ta princezna v růžové sukýnce na vysokých podpatcích. Dnes mě fascinují ženy s duševní hloubkou a tajemstvím. Těm se velmi věnuji ve své hudbě.
Co jiného vás ještě fascinuje?
Astrologie.
Takže věříte horoskopům?
Já je zkoumám hodně lehkým způsobem. Částečně skrz knihy Lindy Goodmanové, která spojuje horoskopy s numerologií a esoterikou, pak se taky ráda ptám lidí, co jsou za znamení. Já vlastně znám znamení všech svých známých a rodiny, takže si některé jejich projevy dávám do různých souvislostí. Nemusíte tomu všemu věřit, ale je zajímavé nad tím přemýšlet. Ze zkušenosti jsem vypozorovala, že tyhle věci fungují. Nejde jenom o to, že jste určité zvířátko na mapě hvězd, ale že hvězdy samy za sebe na nás mají opravdu velký vliv. Avšak astrology a kartářky v televizi po půlnoci musíte brát s velkou rezervou.
Byla jste někdy u kartářky?
Ano. Věřím, že jsou ženy a muži s velikým darem a schopností číst ve vás i skrz vás, ale že bych měla vyloženě pocit, že jsem narazila na tu pravou, tak to s odstupem času nemám. Nebráním se tomu, ale ani to nevyhledávám. Radši navštívím schopného astrologa.
Hraje pro vás roli znamení horoskopu při výběru partnerů?
Sice to je při seznámení moje první otázka, ale zároveň vím, že i velmi nekompatibilní znamení může mít dost zajímavý vztah. Já jsem Račice. Což je zpátečnické znamení. Raci jsou plačtiví, nejsou ambiciózní, jsou šíleně náladoví, ale taky velmi kreativní, citliví a přirozeně vůdčí. V ascendentu jsem Kozoroh, což je taky vůdčí znamení, ale daleko ambicióznější. Takže kdybych měla v ascendentu třeba Rybu, tak bych si tu svou muziku dělala jen do šuplíku a nikdy by se mezi lidi pravděpodobně nedostala.
V jakém znamení je váš přítel?
Jsem zamilovaná do Štíra. Ve vztazích jsem běžec na dlouhou trať. Mé vztahy trvají několik let, protože dnešní promiskuita mi přijde spíš jako nějaká nemoc.
Kdy jste se poprvé postavila k mikrofonu?
Ve dvanácti letech jsem zpívala v dětském sboru Vagínka Studénka, což byla odnož legendární ostravské punkové kapely Buřinky II. Byly jsme čtyři děti a zpívaly jsme třeba na majálesu. Už tehdy mi ale strašně vadilo, že jsem nejdál od mikrofonu, protože jsem byla ze všech dětí nejvyšší.
Chtěla jste ho sama pro sebe?
No jasně! Já už v šesti letech vymýšlela písničky a představovala si, že hraju na basu nebo buben. Nástroje jsem si také vyráběla z různých materiálů, měla jsem třeba kytaru z lega. Taky jsem si vymýšlela hudební skupiny a hitparády jejich písniček. Mamka mě zkusila dát do hudební školy, ale tam jsme si moc neporozuměli.
Co jste vyváděla?
Já jsem si chtěla hrát, zatímco jsem se měla učit noty. To mě nebavilo, takže jsem dělala kotrmelce a ostatní děti mě bohužel napodobovaly. Vyhodili mě za demoralizování ostatních dětí. Stal se ze mě samouk, který měl však štěstí na pár úžasných lidí, kteří mě toho v hudbě opravdu moc naučili.
Co bylo dál?
Založila jsem dívčí rapové trio, měly jsme jeden koncert na dámských záchodcích. Písničku V kině, kterou jsem tehdy složila, jsem po čase a několika skleničkách zazpívala i Honzovi Hřebejkovi. Moc se mu líbila, tak se dostala na soundtrack k Nevinnosti. Ale to jsem trochu odbočila.
Zpívala jste i punk.
Ve čtrnácti letech mi kluci v ostravském klubu Černý pavouk nabídli, abych s nimi zpívala v punkové kapele První vpředu. Měli koncert za dva dny a já jsem vůbec neznala jejich repertoár. Šla jsem tam a vlastně jsem celou dobu jen improvizovala. Pěkně jsem se do toho opřela na celé dvě hodiny. A pak jsem čtrnáct dní nemohla mluvit.
To zní dost šíleně. Jaká byla další éra?
Začala jsem zpívat s bigbítovou dívčí skupinou Kočičí číči. Bylo to úžasné, mně bylo šestnáct a ostatním holkám kolem pětadvaceti. Mám z té doby všechno trošku zamlžené. Kreslila jsem spoustu komiksů, jezdila na koncerty, bylo to asi mé nejdivočejší období. Ve zkušebně se kouřila tráva a já si pamatuji, jak jsem si povídala se stěnami a zkoumala jejich strukturu, no šíleně krásné a devastující období to bylo!
Prorazit se vám ale podařilo, až s kapelou Banana…
To pro mě byla zlomová kapela, tam jsem se mohla už opravdu bytostně realizovat. Natočili jsme tři desky. Hráli jsme sice takovou těžce zařaditelnou muziku, ale bylo nám to jedno. Já jsem měla červenou paruku a dělala jsem na pódiu občas i hvězdy, ne každý to strávil. Předskakovali jsme Marilynu Mansonovi a Scorpions, dokonce se nám podařilo dostat se do prestižní hitparády v Polsku a udržet se chvíli na prvním místě alternativního žebříčku. A to jsem zpívala ve vladivojnštině!
To je váš vymyšlený jazyk?
S vladivojnštinou jsem začala v pěti nebo šesti letech, když jsem si sama pro sebe zpívala. Dávalo mi to neuvěřitelnou svobodu, nemusela jsem se omezovat slovy a jejich obsahy. Nepotřebovala jsem slovník ani gramatiku. Vlastně je to jen zvukomalebný nebo někdy i strašidelný hlasový projev. Teď už zpívám v češtině, ale když chci potlačit text, občas se k vladivojnštině vrátím.
Osmadvacetiletá zpěvačka Vladivojna La Chia začíná ve velkém propadat chovatelství zvířat. Po hroznýšovi a škorpionovi, které má doma, zatoužila po malé farmě.
"Toužím po malé farmě, kde bych chovala ovce, kozy, krávy, koně a pěstovala obilí. Byla bych tak soběstačná a méně závislá na dnešní civilizaci," řekla iDNES.cz Vladivojna La Chia "Když to zatím nejde jinak, udělala jsem si alespoň doma malou zoologickou zahradu. K psovi Annie postupně přibyl hroznýš Vanilka a škorpion Sharky. Nejsou to sice žádní mazlíčci, zejména Vanilka, která poslední dobou nějak vyrostla, terárium jí začíná být malé, ale navzdory jejich pověsti se cítím naprosto v bezpečí," doplnila zpěvačka. Cit pro umění a snaha čas od času unikat realitě všedních dnů se projevuje hlavně v obrazech, které Vladivojna tvoří.
"Honza Hřebejk vlastní jeden z mých nejpovedenějších obrazů s názvem Hitlerka. Ostatně právě mé obrazy nás kdysi daly dohromady," vylíčila ostravská patriotka.
Svérázná, originální a nezařaditelná zpěvačka, skladatelka, hudebnice a výtvarnice Vladivojna La Chia představuje mimo jiné videoklip k písni V těle. Videoklip jistě překvapí i uchvátí nejednoho diváka.
Píseň V těle je z aktuálního zpěvaččina alba Bohémy. „Klip je hodně výtvarný, tělesný, možná lehce šokující," přiznává sama hudebnice. Jak už název písně napovídá, dočkají se diváci doslova odhalených scén, v nichž jedinou zahalenou aktérkou zůstává sama zpěvačka.
Videoklip ale zůstává stále v elektrizujícím sexy napětí a je oslavou přirozenosti, ženskosti a krásy.
Přesto videoklipu hrozí cenzura, zejména v rámci sdílení na sociálních sítích. Podívejte se na něj sami a uvidíte, zda Vás bude fascinovat, nebo zda se přidáte na stranu puritánů, kteří nezvládnou větší než malé množství ženských předností.
Album Bohémy je podle zpěvačky inspirováno „vnitřními stavy člověka a jeho spojením s nynějším světem, ve kterém se nejvíce věcí odehrává jakoby pod povrchem přítomnosti“. Písně si Vladivojna sama napsala a většinu z nich i otextovala. Nahrála také několik hudebních nástrojů. ,,Poprvé jsem vytvořila album, kde jsou texty stejně důležité jako hudba. Tentokrát jsem dala českým textům opravdu veliký prostor," uvedla Vladivojna v tiskové zprávě k novému albu.
V roce 2001 vydala první EP s big pussy beatovou dívčí skupinou Kočičíčíči. O rok později spoluzaložila rockovou skupinou Banana, se kterou vydala celkem tři kritikou uznávaná alba: Banana, Trip a Jungle. V roce 2006 byla se skupinou Banana nominovaná na objev roku TV Očko a píseň La Rezistence se 3 týdny držela na 1. místě vyhlášené alternativní hitparády rádia Krakow, které poslouchá okolo miliónu lidí denně. Sólové album Tajemství Lotopu, které vyšlo v roce 2009, se stalo top albem měsíce v kultovním berlínském obchodě hudby Dussman a získalo dvě alternativní ceny Tais Awards za album roku a píseň roku. Hostoval na něm i indický kytarista Amit Chatterjee znám ze spolupráce (Joe Zawinul Syndicate, Sting, Santana).
V roce 2011 složila hudbu pro film Jana Hřebejka "Nevinnost" a vyšel i stejnojmenný soundtrack, který byl nominován na Českého lva, kde se dostal do nejužší nominace, a na Cenu české filmové kritiky (2. místo). V roce 2011 jí rovněž vyšlo album Bohémy s fantaskní knížkou plnou vlastních ilustrací a originálních bajek s názvem Vladibajky. Toto album se stalo rovněž albem měsíce v berlínském Dussmanu.
Vladivojna vystupovala např. s Lacem Deczim, Amitem Chatterjee, Lenkou Dusilovou, Varhanem O. Bauerem, se skupinou Banana předskakovala Marilynu Mansonovi (8 000 lidí - Praha - sportovní hala) CZ, Richardovi Mullerovi (15 000 lidí - Brno - hala Rondo) CZ, Waltari (tour CZ/SK) nebo Scorpions (10 000 lidí - ČEZ Arena Ostrava) CZ. Už pět let má na ČR3 Vltava svůj vlastní pořad Čajovna, který poslouchá okolo 35 tis. lidí.
Studium
Střední umělecko-průmyslová škola, obor: užitá a prop.grafika
Ostravská Univerzita - IPUS, intermediální ateliér - (absolvovala 2007)
