15.30h - Beseda - TalkShow na téma „Mozek a stáří“
• Další povídání bude naopak o mozku, jeho stárnutí a možnostech, jak ho neustále udržovat v dobré kondici. Také na toto téma mají co říct naši hosté.
Stáří... kdo nezemře mlád, ten mu neujde.
Tělesná aktivita přispívá k udržování duševních schopností ve stáří. Pohyb zlepšuje přítok krve do mozku, a tím snižuje nebezpečí demence a mrtvice. Kromě toho tělesná aktivita údajně stimuluje růst nervů v oblasti mozku, která podstatně ovlivňuje paměť.
Stáří však dohání mnohé jedince k podrážděnosti, podezíravosti a podobným jevům. Je tomu tak zkrátka proto, že staří lidé jsou obklopování „novým a mladým“ světem, který je mnohdy odmítá učit a dát jim již jednou řečený podnět k práci, který je tak důležitý. Proto toto vše později vede k podezíravosti, nevrlosti a nezájmu o okolí. Únava, poruchy spánku, rozmrzelost a další nepříjemné aspekty stáří, proti kterým se dá bojovat léky.
Horší je, když staří lidé začnou zabředávat do minulosti, až příliš začínají přemítat nad uplynulým životem. Otvírají a zakládají rodinné kroniky a alba. Přemýšlejí nad tím co mohli udělat lépe nebo hledají potěšení v tom, co dobře (podle nich) udělali. Tímto směrem by se však ubírat neměli, jelikož takto zapomínají na okolní svět a jeho problematiku.
Stáří není trest, je to součást našeho jediného a jedinečného života. Snažme se, ať i stáří je šťastné období našich nejbližších a samozřejmě i naše...
Stařecké demence jako takové neexistují a je to jen termín, který jsme obecně přijali a který svým způsobem zlehčuje samotné onemocnění, jako kdyby se nic nedělo a jako kdyby byla samozřejmou součástí stáří a stárnutí. Demence je ve skutečnosti závažné onemocnění mozku a může se rozvinout v kterémkoliv věku, ne jen ve stáří. Lze očekávat, že demence bude stále významnějším medicínským a sociálním problémem. Dokonce významným problémem je, jen se o tom nahlas příliš nemluví. Ve většině případů je demence zákeřné onemocnění, stále postupující a léčbou příliš neovlivnitelné.
Rozeznáváme dva typy demencí. Stacionární demence vzniká zpravidla následkem akutního a závažného poškození mozku a tento typ demence není podmíněn dědičností. Oproti tomu druhý typ demence, progresivní demence, zahrnuje nejrůznější onemocnění mozku.(např. Alzheimerova demence, Jakobs- creutzfeldtova atd. ) Některá onemocnění demencí mohou vznikat na základě dědičnosti. Není to však tak, že pokud tímto onemocněním trpěl nebo trpí někdo z příbuzných, musíte nutně onemocnět také. Je jen větší pravděpodobnost, že můžete onemocnět. Vznik onemocnění je souhrou mnoha rizikových faktorů, z nichž dědičnost je jen jedním z nich. Jsou-li příznivé podmínky pro rizikové faktory, tak se v daném okamžiku a daném čase, onemocnění spustí. (tak jako mnohá jiná onemocnění, např. rakovinné bujení.)
Podobně jako pomáhá pravidelný pohyb v prevenci onemocnění srdce, tak i trénování mozku (křížovky, sudoku, četba, zájem o okolní dění, pravidelné sociální kontakty, atd.) mohou pomoci oddálit nástup příznaků nemoci a zvýšit odolnost neuronů. V současné době probíhá celosvětově řada klinických studií nejrůznějších nových léků, určitým příslibem může v blízké budoucnosti být očkování proti beta amyloidu. Vhodná léčba se mj. řídí i konkrétní pokročilostí choroby, která se často hodnotí pomocí tzv. mini-mental testu. Je to test o 30 otázkách a úkolech různé obtížnosti jako jsou otázky na datum, místo, početní úkoly. Dle počtu dosažených bodů (čím více bodů, tím lépe) se hodnotí tíže stavu, případně rychlost postupu choroby.
U mnoha nemocných s Alzheimerovou chorobou se začne rozvíjet i Parkinsonova choroba a naopak. Zdá se, že tyto nemoci spolu mají nějakou souvislost. Podle některých vědců lze říct, že až dvojnásobná pravděpodobnost rozvoje demence hrozí obézním lidem s vysokým tlakem nebo cholesterolem. Pokud se spojí všechny tři faktory dohromady, zvýší se riziko až šestkrát.